Jorychovo ikonky, ukradené Jorychovi :http://www.volny.cz/jorych/ikony.html
A tohle je celej Pepa : Nevíte někdo o nějaké fintě, jak bych dostal státní příspěvek důchodového
připojištění do slamníku. Nerad bych o něj přišel.
Napsal Pepa Rychtařík
Zdravim,
Bylo léto, dusno a já jsem byl vyslán koupit minerálky.
Nesu tu bednu s prázdnými lahvemi, když tu z hospody,
která je v naší ulici vylezl pán. Trochu se motal.
Najednou se zastavil, vyndal cigarety, jednu si dal
do huby a chtěl si ji zapálit. Nemohl se trefit plamínkem
zapalovače na konec cigarety. Jak vylezl ze studené
kamenné pivnice do dusného žáru slunka, nějak
ten teplotní rozdíl nepobral. Najednou zakoulel očima
a složil se jako šraňky. Upadl a udeřil se hlavou o chodník.
Žuchlo to jako pytel brambor a ta hlava udělala takovou
hnusnou ránu, jako meloun když spadne na zem.
Koukám na něj, nedýchá a modrá.
Měl v hospodě kamaráda, černoch to byl.
Říkám si, schválně, jak to tam ty hochy černý v Africe
naučili, tu prvni pomoc. Nic moc.
Černoch si klekl za nebožáka, který ležel na zádech.
Vzal si jeho hlavu do klína a začal ho hladit po vlasech.
Něco mumlal asi africky, protože jsem mu nerozuměl.
Koukal jsem jak mu kamarád modrá pod rukama.
Říkám mu: „Takhle Ti umře“ a on začal, ze už číšnice
telefonicky volala rychlou… a pak zase něco africky.
Vím, že nás to v kurzu mladých zdravotníků učili
s tou hlavou obráceně, tak jsem mu ji vytrhl z rukou,
zaklonil jsem mu ji dozadu a najednou se ozval silný nádech.
Nádech který bych přirovnal k nádechu Sandokana, když ho v jednom
díle seriálu zašili do pytle a hodili do moře a on tam
měl nějakej bordel a nemohl asi čtvrt hodiny najít ten nůž,
kterým se měl prořezat. No a po dvaceti minutách,
jak si všichni diváci mysleli, že je s ním amen,
vylít na hladinu a udělal vvhhhhhhuuuuaaaaaaa.
Pak jsem si ještě vzpomněl na tzv. stabilizovanou polohu.
Připomíná mi to polohu ležícího atleta (běžce) na boku 🙂
Tak jsem ho stabilizoval.
Pak koukám, mrtvola otevřela jedno oko, které se začalo kroutit
a najednou se zastavilo na té cigaretě co si chtěl zapálit než upad.
Druhé oko vzápětí našlo zapalovač a pak nastal rychlý proces
oživení. Do akce se zapojily ruce, postižený si sedl,
zapálil si cigáro a dal si práska, kterým by mohl dělat
reklamu do televize, zvedl se a odešel zpět do hospody.
Zůstal jsem tam stát a chvíli jsem o všem přemýšlel.
Pak přijela houkačka a z rychlé záchranky vyskákali
specialisté v červených overalech. Začali mi klást
nesmyslné otázky. Kdo je zavolal, kde je postižený,
kdo to zaplatí a příště, že si z nich nemáme dělat
prdel, že možná nyní někde jinde umírá člověk a oni
tam nemohou být, aby mu pomohli atd. atd….
Přemýšlel jsem nad tím pluralem „nemame“ a nad tím,
že jsem možná zachranil lidský život (za což mi nikdo ani nepoděkoval.)
A nakonec mě zařadili do té bandy z hospody!
Vždyť to museli poznat podle té basy a prázdných lahví od minerálek Mattonni,
že k nim nepatřím.
Hold je to tím, že si člověk člověka nějak méně všímá nebo co….
Krásný den!
jorych
Děkuju Pepíčku.
odkaz : http://www.360cities.net/image/hiroshima-after-atomic-bomb-nuclear-3#-12.87,0.25,8.9
Anna : prostor 