Žila jsem tam dlouho.

Už jsem jednou popisovala Kadaň a její okolí, ale musím se zase vrátit, neb člověku se po čase zasteskne po místech kde prožil podstatnou část života a ta místa, když po čase navštívíte a vidíte jak se mění k lepšímu, máte radost a pocit, že to musíte s někým sdílet. Nejdříve sem dám mapu, protože čtu mnohde “ škoda že tam není mapa „.

Jak už jsem kdesi psala rozvrtávali nám tu matičku zemi tak důkladně, že ani na mapě se na to nedá dívat, ale když budete hledat i tady se najdou stále ještě krásná místa, jako například Úhošť.

Vydejme se na tuto opomíjenou horu, která by ale měla být naším kultovním národním místem jako je například Říp, a na kterou by se opravdový vlastenecký patriot měl jednou za život povinně vydat.

Na tomto místě se mělo vyskytovat rozsáhlé hradiště Wogastisburg, kde roku 631 kupec Sámo v čele sjednocených kmenů porazil francké vojsko vedené Dagobertem 1. I když se historici dodnes přou zda se opravdu tato bitva zde stala,jedno je jisté, že tu stálo velké hradiště. Dokládají to vykopávky a nálezy, zvláště pak kamenné valy a přístup na jedné straně hory.


Dostaneme se sem po červeném značení z Kadaně nebo z Klášterce nad Ohří. Oba směry jsou pěkné, já doporučuji z Klášterce – pokud se chcete podívat po okolí a navštívit i hrady Egerberk či Fukštejn. Egerberk je pěkná zřícenina, ale Fukštejn má jen terénní náznaky. Z obou hradů je částečná vyhlídka do okolí.
Ale zpět na Úhošť – oficiální název stolové hory. Výška je cca 593 – 562 m. n. m. Z vrchu plošiny je krásný rozhled na Krušné hory a Doupovské vrchy (dnes ještě vojensky zelené a nepřístupné), město Kadaň v celé své kráse. Místy je vidět Ohře. Pod námi jsou zalesněné i holé příkré kamenné srázy. Opravdu strategické místo pro hradiště. Na paměť je tu vyvedena pěkná socha božstev. U ní si dávají sraz vyznavači keltské kultury a kultu oslav slunce. Lze tu nalézt dvě malá jezírka, zbytky kotvení triangulačního stožáru.
Plošina je částečně řídce zarostlá s výskytem chráněné fauny a flory, takže se jedná o přírodní a historickou chráněnou rezervaci. Stanování je zakázáno, což je trochu škoda, protože tu lze fotit z rána a k večeru zvláště tahy černé zvěř, která tu za noci pobývá a hledá houby. Celý obvod hory lze pohodlně obejít, udělat si na pláních piknik a nechat děcka se vyřádit. Je tu trochu větrno a tak se tu dobře pouští draci, v parném létě je tu svěží vzduch.
Lze tento výlet prodloužit i na dva dny a prohlédnout si již dva zmíněné hrady. Na Egerberku lze přespat na nádvoří hradu, v případě deště se schovat do hradního sklepa. Lze se podívat na Rašovické skály a Mravenčák. Obojí jsou kopce se skalami a je docela těžké se na ně vyšplhat. Odměnou bude pěkná vyhlídka. Velmi se mi líbila kaple a vedlejší stylové stavení v obci Suchý důl. Tato všechna místa jsou poblíž zmíněné značené trasy.

Výlet na Úhošť není náročný a zvládne ho celá rodina,ale druhá trasa vyžaduje kondičku.

Reklamy

9 thoughts on “Žila jsem tam dlouho.

  1. Komentář trochu MIMO.

    teď jsem si všiml, že tu máš odkaz na ZEMĚ DUŠÍ, se tam možná někdy potkáme, občas tam taky chodím. Ještě bych ti mohl doporučit VĚK ZLATÉHO SVĚTLA a CHRÁM LÁSKY VYŠEHRAD.

      1. Ne že to tak vypadá na mapě to měsíční krajina je jako mnoho věcí kterých se necitelně dotkne lidská ruka a to tady vlastně kritizuji

  2. Bon début de semaine mon amie ANNA

    bisous tendresse et pluvieux

    gros poutoux de ma Louve Laika …

    Merci pour annniversaire de mon bébé ( elle viendra te remercier personnellement
    le wk prochain sourire … étant donné que c’est le 12 mais j’ai fait mon billet en avance 🙂

    merci de m’avoir fait connaitre l’endroit ou tu as vécu longtemps

  3. Právě dnes by mohl být z Úhoště překrásný výhled. Na jeho úpatí jsem prvně v životě viděla volně růst konvalinky a další vzácnější kytky. Bohužel třeba koniklec, který kvetl ještě v šedesátých letech u Kadaně na Bystřičáku, tam nebyl. Ony tam okolo vůbec hodně rostly vzácnosti, i u Hradce cosi kvetlo, jenže v 80.letech toho hodně vymizelo kvůli ovzduší.
    Wogastisburg je prý jednou ze tří vytipovaných hor, rovných jako stůl, ale podle všech přece jenom nejpravděpodobnějším místem pro onu Sámovu bitvu. Naproti, přes řeku, je třeba i kopec, na kterém kvetou podléšky několika barev… Bylo tam vždycky pěkně, až je člověku líto, jak to lidi zkazili…

    1. Já si to Aničko stále takové pamatuji, to ještě existoval Prunéřov, Bystřice, Kralupy, Vernéřov a mnoho jiných míst, někteří mí přátelé a známí ztratili domovy a velká část krásné přírody zmizela v nenávratnu, jsem v současnosti, jen o kopec dál a když kousek popojedu, z Měděnce vidím široko daleko, jak to pokračuje a užírá jako rakovina tu naši krásnou zemi, dokonce jsem slyšela, že se prozkoumává další pánev až na Žatecko, kde je mladé uhlí. Příroda a chráněné rostlinky na Úhošti se ozdravuje, můj vnuk na tom chráněném území dělal nějaký průzkum a mnoho rostlinek se tam vrátilo a to je dobře.

  4. To je moc krásné a zajímavé místo, od nás, ale světa lán. Udělala jsem si hezkou procházku aspoň prostřednictvím tvých fotkek a povídání. Většina z nás jezdí za zážitky a poznáním do zahraničí a v té naší zemi je tolik krásných míst, že nemáme šanci, je za jeden život, všechny navštívit. 😉

    1. Pojedeš-li sem k nám někdy, a zamíříš více na jihozápad najdeš krásu velikou, tam kolem Úhoště je pusto, je dobře že z cest to není tak patrné jako z výšky kopců a třeba cesta do Karlových varů a vary samé, stojí za dlouhou cestu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s