MOJÍ NEJMILEJŠÍ ZÁBAVOU A NEKRÁSNĚJŠÍ NÁMAHOU.
Je práce, ta kterou nemá nikdo, koho bolí záda rád, také tímto neduhem trpím a velice, ale při práci zapomínám na to věčné hekání a sténání, áááćh jo, bože, bože, a tak odpouštím vám kytičky, odpouštím vám moličky, mšice……. jděte do prčice, jááá když pleji, seji, klekám, méně hekám. Miluji všechny lidi, co dokážou tuto bolest překonat, kleknou, jako k modlitbě, a v potu tváře obdělávají zem, vím i jak se seje obilí, jak se sklízí chleba, vím jaká tato práce je namáhavá a ten kdo ji s láskou vykonává, je pro mne člověk vážený, ať pěstuje cokoliv.
Práce zahradníka zad se tuze týká, sedím, klečím, klaním se jak housenka na římse, věřte mě to nebo ne, semínko je omamné, když pukne, lupne raší, hned mi v hlavě straší, čím ho pojit, jak ho hnojit, aby rostlo jako strom, je to shon. V zimě ve skleníku nemám stromy Fíků, jenom džungle to je, je jim třeba hnoje, když zasvítí sluníčko, dostanete maličko.
Tady, o tom se vám nesní, mám dva skřítky lesní, dělat se jim nechce, mávnou rukou lehce, kytky nejsou pro chlapy, jdeme dělat okapy, na kolínka kleknu, potichu si heknu.
Zahrada je láska moje, na záda dám trochu hnoje.
Nebývalá krása lidské práce : http://www.impactlab.net/2010/06/08/the-breathtaking-beauty-of-lexiaguo-china/
Jeden skřítek cizí v zahradě si zmizí v této kráse veliké mají skřítky všeliké.
Na Aljašce, to je ráj, tady také skřítky maj.
To v Japonských zahradách, tam je dobrá nálada, duše se tam zhojí, jak má záda v hnoji.
Skřítci, tady na cestě, sypou květy nevěstě.
Anna : prostor 
Já na svá bolavá záda nedávám hnůj, ale usedám na pár minut k počítadlu – taky to funguje! 😆
kikou mon amie Anna
Belle journée du jeudi
Comme cette mouche est venue se poser sur mon ordi
je te la refile mdrrrrr
sans rancune 🙂
bisous tendresse
gros poutoux de Laika
ton amie Martine
Nádherné fotky, krásná prezentace a překrásné fotky JAPONSKÝCH zahrad…trošku mě mrzí, že se na taková místa nepodívám, ale takový je holt život.
Jsem ráda, že se mohu kochat krásnými obrázky na Tvém blogu. Moje romantická duše tu nabírá novou sílu a energii. Děkuji Ti z celého svého srdce.
Milá Amelie, jsou i u nás, botanická v Praze je nádherná a jiné, je to blíž než do Japonska dám se odkazy. Hezký večer.
odkaz :http://www.turistika.cz/foto/333587/kromeriz-podzamecka-zahrada-v-lete
odkaz :http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-hl-mesta-prahy-v-troji
Krásné fotky, až mě chytá závist, kterou obvykle netrpívám, že nemůžu na těch místech být, vidět tu nádheru na vlastní oči a nadechnout se vůně ve vzduchu a pohladit ty záplavy květů. Má zahrádka milovaná je Popelkou proti těm všem, ale je to místo, kde se cítím nejvolnější a přitom k zemi nejpřipoutanější. Jen tam nemůžu být tak často, jak bych si přála, což mě trápí. Nic nevyčistí hlavu tak, jako černá zem za nehty, zabořenými v záhoně, ztuhlá záda a pocit zadostiučinění, při pohledu na hotovou práci.
Velice vás vítám milá adaluter, zatím nevím jak oslovit, novou přítelkyni, doufám. Hezky popsaná filosofie zvaná PRÁCE, i já se na obrázky mnou posbírané po všech čertech dívám s mírnou závistí, obzvlášť, nasadím-li brýle bystrozraké a uvidím kvanta plevelu, jak bují po dešti, jako by ho tam někdo zasel
Docela rád bych se hrabal v zemi… kdybych nějakou měl. 😀
Já vás pozvu, stačí říci.
To bylo milé veršované počteníčko. 🙂 Kytičkové obrázky a videa, jsou taky nádherné, jeden neví, kam dřív koukat, všechna ta místa jsou tak krásná. Líbí se mi ovšem i dům s teráskou na první fotce a hned další snímek je taky prima. Průhled do zimní zahrady je moc hezký a chlapy bych tam raději nepouštěla, to už ať jdou raději na ty okapy. 😀 Dnes byl opravdu krásný den, tak doufám, že záda moc nebolí. 😉
V tuto chvíli si hezky sedím a odpočívám, a ti dva moji skřítci, tak ti musí občas máknout se mnou, já si to vyfňukám.
<
Květinová záplava je radost pro oko i duši.
A to, cos dokázala vytvořit, je nádhera. Tak ti přeji užívání si plodů své práce, pokud ne té užitkové, tak aspoň té okrasné. Cožpak není příjemné posedět vedle rozkvetlých růží nebo se těšit pohledem na vistárie, pivoňky nebo kopretiny?
Nádherné pohledy i skvělý básnivý doprovod.
Přeji stejně tak krásné dny se sluníčkem, které rozzáří.
Moje jsou jen první dvě fotky, to ostatní je krása z celého světa, vám všem pro radost.
Já tobě i všem přátelům tady přeji, také krásné dny.
Bon mercredi ma chère Anna
Ici après la chaleur d’hier, pas mal de pluie pendant la nuit
et maintenant temps mitigé
plein de bisous tendresse
et des poutoux de ma Louve
ton amie martine
wow))) magnifique ton paradis j’aime beaucoup
Obdivuji tě, Anno, já si kleknout, tak už nevstanu :-). Krása je to veliká, co jsi na blog „nanosila“, ale mně se nejvíc líbí zahrada tvoje i s tvými „dělníčky“a také zahrada Pavla „Kelyše“.
Zahrada Pavlovo rodičů je překrásná, mě uchvacuje, hlavně ta úžasná úroda, je tam vidět neustálá péče, my jsme tady moc vysoko, na to aby tady něco uzrálo, mívali jsme jahody rybíz a angrešt a vozili jsme si to odtud v srpnu a říkali jsme, že jsme si došli jako Maruška k dvanácti měsíčkům. Ale před lety jsem si užila bohatě i to, u našich byla hektarová zahrada a dvanáct hektarů polí, tu dřinu nepřeji nikomu.
Břetislave a J…., ráda bych tady s vámi oběma poseděla až do zítra, ale jdu spát, zítra má být hezky, a tak se budu plazit po zahradě, aá´´aá´´á´´ hekat. Dobrou noc a kytičkové sny vám všem co tady jste i vám co příjdete. Anna
Tohle mě zase pokládá na lopatky! Já chci už nikam nechodit, sedět doma a s myší tudyma všudemožně po těchhle krásách moct v klidu cestovat. A abych jo na židli nezcepeněl, sem tam bych přitom tu trávu, užitečné rostlinky a plevel, rybíz, angrešt.. a podobné pochutiny v pauzách mezi klikáním taky ještě opečoval. Spoléhám, že po prázdninách začnu..
Děkuji Břetislave, proto to dělám aby se vám všem tady líbilo, a aby jste se tady bavili.
Milá Aničko! Norsko bylo krásné, ale co naplat, kytičky jsou kytičky! A tolik krásy v jednom článku, to se zase potěšilo mé oko! Za to, že jsi tak trpělivá a vytrvalá se ti bohatě odměňují a to je dobře! Je to náááááááááádhera!
