Boží klid a zrání, práce krásné svět,
láskyplné štěstí navrací se zpět.
František Gellner
Přetékající pohár
Já držím pohár ve své dlani.
Je zpěněný a přetéká.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Jenž čeká, zdali víno jeho
se do brázd vyschlých rozlije,
na snivých květech v jiných světech
zda zavěsí své krůpěje.
Jenž čeká, zda se sehnou květy
pod onou tíží ku zemi.
Jenž čeká, zdali jiné světy
rozzáří svými vůněmi.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani:
své srdce, které přetéká.
Miluju severní nebe
František Gellner
Miluju severní nebe
bílé a bez citu,
kterým se marně prodírá slunce
chladné a bez svitu.
Miluju severní pláně
se smutkem zavátých cest.
Miluju večerní mlhy
severních velkoměst.
Miluju severní muže
těl těžkopádných a mdlých
s bezradnou, truchlivou touhou
v srdcích tesklivých.
Miluju severní ženy
bázlivě stulené v tmách,
které prožívají své lásky
v snech a vzpomínkách.
VIDEO
JAKUB DEML
ZA NAŠIMI VĚTAMI
Jest pravda jako zvěř a dlužno ji loviti v houštinách souvětí a v brázdách slova, někdy jako lišku v doupatech protiřečností a smíchu jezevčíky důvtipu a kouřem pokory, jindy za teplého večerního soumraku jinotajů (v mlčení celé přírody, když táhnou sluky), neboť pravda je ve své podstatě divoká a plachá, znajíc člověka, ale i když se vzbouří a je neslušná, vystupujíc ze jha času a jako povodeň strhujíc mlýny obecné logiky a zanášejíc bahnem chudá předměstí vědy a umění, nebo jako oheň vyprskujíc do prostoru mastnoty chlípnosti a pohodlí, šindely přetvářky, myšinu mlsnosti a klepů, projektily vzpoury či lávu extase a rouhání: bývá nesrozumitelná. Mluvíme o koních, o dětech, o ptácích, o rybách, bůhví o čem, ale za našimi větami jako pod kobylkou houslí ozývá se nejen ta žíně a struna, bekot jehňat a ržání kentaurů, lkání kukaček a doupňáků, nýbrž i duše dřeva a ono na povrchu červenavé, jako srdce uhlazené, ale uvnitř prázdné a tmavé vězení naší touhy.
ANNAPOS
Večer tichý, snížek padá, tiše spinká má zahrada.
Tiše spí si, nevolá mě ještě, moc uplyne vody,
než rozkvetou třešně, snížek bílý peřinou vše kryje,
Nevolá mě, ta zem kyprá, má záhada.
Ta pěšinka, co se vine lesem,
Je to jenom, malý hádek zrádný,
zvířátkům když jídlo tudy nesem,
zavolá-li do závěje spadni,
a hvězdičky co dnes na zem spadly.
jak hvězdička, co sem večer slítla,
na ty ruce co se na klín kladly
zatřpytí se jako kapky stříbra,
Pěkně září sluníčko když vyjde,
Lidi dobré, i přírodu chrání.
svět je krásný, boží ruka všude,
je to krása, k zulíbání.
Opravdu moc krásné přáníčko! Je vidět, že je od srdíčka!
Aby jste rozuměli, moje dlouhodobá přítelkyně, drahá a milá Anabel, která na Windows Live pracovala a tvořila překrásné práce ve formátu html, o kultuře a umění, ukončila činnost na tomto prostoru, jako jedna z mála své předsevzetí dotáhla do konce, aby zabránila komerčnímu zneužívání dobrovolné práce na sociálních sítích. Za to si jí velice vážím a přeji jí vše nejkrásnější k jejímu jubileu. Anna
To je krásné narozeninové přání! Ten text nemá chybu 🙂
Kikoo mon amie ANNA
je viens te souhaiter un
A nouveau une journée très chaude mais avec des
orages dans la soirée
bisous tendresse
gros poutoux de Laika
ton amie martine
j’espère de tout coeur que l’admin va accelerer ses travaux
polibky ANNA
Hallo!!! Good Wekeend!!!! Milly