PRÁZDNINY

VŽDY JSEM SE TĚŠILA NA PRÁZDNINY
Honem dědo, ještě vyčísti vodu v bazénku, nebo ještě lépe vypusť ji, ať je čistá, přijedou děti, musíme vygruntovat, napéct a navařit nějaké dobroty, dojdi na houby, uvaříme kulajdu, tu mají děti nejraději, a nezapomeň sundat všechny hračky z půdy, aby se u nás nenudili, můj manžel vždycky říkal: Aby jsi se z toho nepotenovala, a měl pravdu.
Čas nám pokročil, pokud to někdo bude číst, prosím neutěšujte mě slovy, taková je doba, žije se moc rychle, já si toho jsem vědoma, nestěžuji si, jen konstatuji, to že nám je sdělena omluva promiňte že jsem vás nepozvala, sama jsem na slavnostním předání maturitních vysvědčení nebyla, zrovna jsem měla přijímačky na vysokou. Pro nás starší bývali tyto chvíle rodinnou událostí číslo jedna, dnes nic neznamenají, “ NEVÍM JAK KDE “ snad jen u nás ? MNOHO RODINNÝCH UDÁLOSTÍ SE PRO MLADÉ LIDI STÁVÁ BEZCENNÝMI. PROČ ???
Bývala jsem šťastná když byl dům plný rámusu celé prázdniny, děda, tak v té době to byl muž, plný síly, vymýšlel jak dětem zpříjemnit pobyt tady u nás na té samotě, třeba dlouhatánskou houpačkou, až jsem se vždy bála že nám vnoučátka uletí do oblak, stavěl s vnukem dům na stromě, pro vnučku postavil dům vlastnoručně ho vyřezával a kolébku pro panenky, dnes není, kdo by za něho uhlí složil, při zmínce, a to z ostychem, řekla vnučka snad by jsi babi nechtěla abych ho skládala já, ono bude lépe složí-li ho sedmdesátiletý děda, dnes je nám jasné že na nemohoucí stáří se musíme připravit, žít!!!!!!! bez prázdninových radovánek pro dětičky a peníze si ušetřit pro cizí lidi a firmy co tyto práce za nás udělají. Na mnoha blozích čtu o úžasných rodinných vztazích a tiše POCHYBUJI A TROCHU závidím. Mnozí by řekli jsou úžasná, ty vaše vnoučátka, ano jsou vysokoškolák a budoucí vysokoškolačka, ale pro mne chleba levnější nebude !!! Jsem totiž sobec a chtěla bych, aby mé“ investice“ byli zhodnoceny ještě za mého života, o kytku na hrobě nestojím.

Čištění hub.

KOČIČKA NA HRANÍ ODKAZ PRO DĚTI: http://www.htmfoto.net/maukie/maukie.swf

BOŽÍ RÁNO

ŽIVOT JE BOŽÍ DAR. 
V minulém článku jsem se vztekala a v noci nespala, vlastně ani nevím na co jsem měla takovou zlost, většinou to bývá tak že se zlobíme na celý svět a nakonec zjistíme, že to co by si zasloužilo pár facek, jsme my sami. 
Když jsem se dost vyvztekala trochu se zklidnila tak jsem si začala procházet různé blogy a náhodou našla, božího, obdivuhodného člověka, který mě vlil do žil naději, že život a svět je vlastně krásný a obdivuhodný, dám vám sem odkaz a věřte že budete mít stejný pocit,  jako já a to ráno, které jsem po bouři v noci prožila bylo také Obdivuhodné, byl to boží dar.

odkaz : http://auticekjenicek.blogspot.com/

JENÍČKOVI K SVÁTKU PŘEJI POHÁDKU

 

To ráno bylo krásné, čisté, nebe vymetené po bouři, které se Jeníček tolik bál a já myslela na všechny ty mámy, co nechtějí děti a děkovala bohu za tuhle úžasnou maminku, která dostala dar, někdo by řekl danajský, já ne, na fotografíích na jejím blogu, je tolik lásky a štěstí, že tato maminka nemůže být nešťastná, věřím v její sílu a obdivuji její boj s osudem. 

Ještě jsou ? 2

KRÁSNÉ SNY?
S lehkou výčitkou svědomí, se vracím domů, ne že bych někam odjela, nebo odešla. Sedím tady jako pecka a nehnu se z místa, to si jenom tak cestuji po světě a fantazíruji, protože možnosti mého těla jsou věcí minulou a mé cesty v době současné jsou virtuální a vzpomínkové,  byli by ještě úžasnější, kdyby můj počítačový svět neběžel takovým tempem a nekonaly se přeorávky všeho možného, většina mých obrázků a fotek v posledních dnech ztratila na kráse, po jedné z přeorávek, kterou páni na serverech zase vymysleli. Můj prst na tlačítku SMAZAT VŠE, SE VČERA TŘÁSL NEDOČKAVOSTÍ, máte také někdy ten nutkavý pocit že už toho bylo dost a že s tím skončíte, tak ten pocit mám od včerejšího dne, neustále mě ty vaše inovace páni admini pěkně se…, a domyslete si sami co jsem tam asi napsala, nehodlám ze svých věcí pracně získaných udělat veřejné úložiště, za tři roky mé bezplatné práce se měnilo již tolikrát, že se to nedá ani spočítat a zase je všechno jinak, věci které dlouho a pracně dělám jsou znehodnoceny, od minulé přeorávky neuplynuli ani tři měsíce a zase je vše jinak, mám toho dost!!!
Mým úmyslem na této stránce bylo, ukázat jak  jsou různá místa tady u nás, v naší zemi krásná a jak bohatě se vyrovnají těm úžasným obrázkům z celého světa.

jak vidíte není to ono, podmínky jsou jiné a práce s tím je také jiná, copak jsem student, abych na stará kolena z toho zblbla, nebo co ???

To si země Česká nezaslouží, abych se musela u práce vztekat, místo tvořivé radosti.
 3   2   1
Krásné Městečko Klášterec N/ Ohří 1.) Český Krumlov 2.) Loket 3.) tak ty města za to nemohou, že mám zlost u práce, že to či ono nejde.
   1      2 
Za mé vztekání se, nemohou ani, Žatec 1.) Chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře 2.) ale ani Chomutov 3.)
Vztekej se jak chceš jinak to udělat nejde a Kokořín zato také nemůže, jak je možné, že nikomu nestojíme ani za to, aby nás někdo z těch Amerických chlapečků, co na naší práci vydělávají, A MOC DOBŘE, upozornil, že se zase bude něco měnit, že se zase někdo o něčem s někým dohodl a my nádenníci, že jsme jen vedlejší produkt, který se musí vytěžit !!!
 1  2
Kokořín                                                                                  Štrmberk                                       Telč
Původně jsem měla v úmyslu něco jiného, udělat stránku, příjemě milou o své zemi, o jejich krásách, ale amerikanizace a já hlupák starý, co si myslel že na Windows Live a posléze z toho vzniklém Word Press, začíná a končí svět.