Ptačí uličník II

Tak mě ten současný přivedl ke vzpomínkám na toho, dávno a dávno minulého, je to jako bych začínala vyprávět pohádku svým vnoučátkům a i to je dávno, co byla ochotna poslouchat mé pohádky a povídání, také z toho vyrostli a je to již dávno. Můj bratr, již nežije, přinesl jednou domů stračí mládě, které zřejmě vypadlo z hnízda, ještě ne zcela opeřené, agresivní a zle štípající až do krve, první den jsme já ani mé děti neměli k tomuto chudáčkovi žádné simpatie, krmit se to nedalo, vřeštělo to jako pavián a kousalo do všeho jako malý drak, a tak jsme si říkali, o hladu dlouho nevydrží a vydržela, a začali jsme jí říkat Káčo, nejdříve naše maminka, říkala konejšivým hlasem a hladíc po hlavičce, musíš něco zbaštit nebo umřeš ty káčo, a tak jí to jméno zůstalo. Maminka, tehdá už babička mých dětí říkala, vždy je dobré mít nějaké zvířátko pro děti, oni pak mají lepší vztah k přírodě a tak u nás Káča zůstala a i přežila a vyrostla, většinou zpočátku na smažených vajíčkách a u maminky na prsou, pod svetrem, tam byla nejraději, je zajímavé, že velice dlouho nelétala, neměli jsme ji v kleci běhala a jak tajtrdlík poskakovala kolem nás, divili jsme se že ji nikdo nezašlápne motala se věčně někomu pod nohy, ale byla chytrá a rychle se učila samé lumpárny, její druhé oblíbené místo bylo u mé dcery na hlavě, ona v té době měla dlouhé vlasy, a Káča jak zjistila že Lenka někde sedí frrrr a už byla v jejích vlasech a mě to připadalo, že si tam chce udělat hnízdo.

Chodívala si k nám popovídat paní, která špatně mluvila česky, měla německý přízvuk a všeobecně se jí ve vsi říkalo Máry,  Káča se naučila napodobovat její řeč a jakmile paní zazvonila, Káča začala vřeštět Márrrríííí šlááá, šláááá, když paní přišla dovnitř, Káča vřeštěla, obíhala ji v kruzích a vřeštěla to své Márrrrríííííí, ona vždycky říkala ta pták mě nemít rád.
Nikdy jsme ji nedrželi v zajetí chodila, později létala a spala kde chtěla a největším jejím nepřítelem, byl náš kocour mourek, byl to pořádný chlapák, vážil sedm kilo, i na něho si Káča dovolovala, ovšem když viděla že má zázemí u maminky, ta hrozila kocourovi a on jen mlsně a nenávistně pokukoval po Káče, ona ho obíhala a vřískala jak pominutá, kocour si před maminkou  nic nedovolil, ale v noci jí párkrát načechral peří, jen tak tak jsme ji zachránili. užili jsme si s ní mnoho legrace, naučila se spoustu slovíček i sprostých, ty ji učil bráška, měli jsme ji mnoho let, dalo by se o ní psát do nekonečna, byla naším miláčkem .


Mohou spolu žít v míru.

19 komentářů: „Ptačí uličník II

  1. Bon mercredi mon amie ANNA

    Avec le retour du soleil 🙂

    J’espère que tu n’as pas eu de dégats avec les orages d’hier soir

    je te fais de gros bisous tendresse

    avec toute mon

    gros poutoux de Laika

    ton amie martine qui espère que tu vas mieux

  2. Bon début de semaine mon amie ANNA

    qu’on nous promet très chaud, mais dès ce soir orages et temps plus
    frais

    pas beaucoup l’occasion d’en profiter à part notre balade ma louve et moi 🙂
    étant donné journée dial

    bisous tendresse

    calinous de Laika
    ton amie

    j’adore tes vidéos
    j’espère que tu vas mieux
    quand tu aura un moment va voir mon dernier billet
    j’ai mis une vidéo chat … tu vas adoré

  3. Bon samedi mon amie ANNA

    la pluie nous a quitté mais temps frais
    ************************************************************
    Une bonne fête pour toutes les mamans du monde
    ************************************************************

    Cette après-midi belle balade avec ma louve et ce
    soir resto avec mes voisins
    bisous tendresse de ton amie Martine
    calinous de Laika

    1. Cher Martin, saluer et embrasser, et de jeter toi, je suis un peu malade
      Je m’excuse de l’absence et le manque de puissance. Anna

  4. Bonne journée mon amie Anna
    par chez nous le temps change et nous allons avoir des orages je pense
    j’espère y échapper pendant ma balade avec ma Louve 🙂

    bisous tendresse

    calinous de Laika

    ton amie Martine

  5. Povedený domácí mazlíček, to se musí nechat 🙂 Ptáci se mi vždycky strašně líbili, ale tohle je mnohem lepší, než nějaká andulka! Krásný článek 🙂

  6. Kikou mon amie ANNA

    je viens te souhaiter un bon mercredi

    ainsi qu’une

    bisous tendresse

    calinous de Laika

    ton amie martine

    suis désolée je ne sais pas te lire le traducteur fonctionne pas pour le moment
    merci pour la vidéo des dauphins je n’avais jamais vu

    1. Vzácná Anno, zase jsem sem jen krátce na ty náročné příležitosti teď nakouknul (sliby-chyby, říkává se u nás..) a zase v té krátkosti pobytu zírám.. zase jsem stihnul v rámci před sebou hrnutých starostí, co ještě mám před sebou jen kousíček (za 14 dní se vdává dcera, synek se stěhuje z Madridu za španělskou dívkou a za prací do Londýna, já do práce chodím ještě do konce prázdnin, vícero úkolů hrnu tradičně pořád před sebou, atd…), a co je nejhorší, starosti se neumenšují, když přece na sklonku dne vím, že „zítra je taky den“ a tak to hrnutí pokračuje dál.. tak jsem teď při okoukávání ještě nepoznaných zajímavostí zase podlehl pocitům časového tísnění, když tu vidím a uvědomuju si, že bych tady mohl (a rád chtěl) strávit hodiny poznávání, s kterým se jinde u nás v takovéhle podobě nesetkávám. Ano, nastartovat víc než auto, by tohle hledání a poznávání potřebovalo.. Po neděli si jdu vyzvednout objednaný notebook, od kterého si moje žena slibuje, že s ním budu trávit spokojeně víc času na chatě poblíž Středohoří a nebudu pak pospíchat zase k netu do našeho velkoměsta. Myslím, že bude mít pravdu. Pohoda v přírodě, doplněná možností spojení s dalším, co v éteru člověka přitahuje, může být i v souladu. Dnešní „Una bella mujer“ a ta videa k uličníkovi 2 (teprv dnes jsem je celá zkouknul) mě fascinují nevídaně. Ach jo, jak ten čas se zběsile někam řítí..

  7. Moc hezké, Aničko! Jak povídání, tak i videa, no já si myslím, že některá zvířátka se snesou spíš, než někteří lidé! Je to krása, a bylo by ještě líp, kdyby i lidé na sebe byli hodnější!

  8. To bylo pěkné povídání! Někteří domácí tvorové dokážou rozpoznat, kdo je v rodině a kdo je vetřelec. My máme dvě andulky (v kleci, ne venku) a naše kočky si jich skoro nevšímají (od lońského podzimku jsem vyháněla kočku od klece asi třikrát, což za 7 měsíců není špatné skóre.
    Ten váš kocour byl asi taky inteligentní a dokázal poznat, kdo je domácí člen rodiny a kdo je cizí element.
    Videa jsou roztomilý, ten první se na konec rozezpíval, a to druhé video je úžasné, je vidět, jak micka a vrána spolu komunikují. Byl by to dobrý námět na film.
    P.S. mimo témě – děkuji za pěkné přání pěkného dne, já přeji totéž!
    Ale v minulém emailu padla zmínka o tom, že je nějaký problém s komentáře – co se děje? Odmítá to přijmout komentář? Nebo to píše, že vyplněný součet je nesprávný? Nebo to píše, že platnost formuláře vypršela?
    Jestli to háže takovéto perly, nic na to nedej a zkus komentář odentrovat znovu, třeba postupně i třikrát. Mně to takhle zlobí už dlouho, když píšu někam komentář a zobrazí se mě tyto věty, tak už si jich nevšímám a odklepnu to třeba třikrát, než se to objeví na blogu.
    Akorát že je to otravné a zdržuje to.

  9. Moc hezké povídání.Vzpomněla jsem si při tom na svá dětská léta.Také jsme mívali doma straku.Myslím,že jich bylo víc, a kupodivu se vždy také jmenovala Káča.To jméno ji dal můj táta,vášnivý ornitolog.Poznal každého ptáčka a já s ním moc ráda chodila na procházky do přírody.

  10. Kouzelné poránu! Ale pořád nestíhám důkladněji se probrat Vaší bohatou a čtenáře obohacující tvorbou – včera na bowlingu, teď do práce..

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s