Boží a lidské

Zase budu vytahovat na světlo staré známé věci.
A toto je jeden komentář k tomuto videu :
No jo, klasická mutikulturní propaganda. všem ukazují jak se tam mají špatně, jak trpí atd. To víte že jo: Pošleme jim tam peníze, svoje naivní dobrovolníky nebo ještě líp, budem je pouštět k nám. a peníze rozkradou, nebo půjdou na zbraně, humanitární pracovníky okradou a postřílý( pracovnice ještě brutálně znásilní) a evropu nám zalidní svými dětmi a nakonec se proti nám otevřeně povstanou a všechny nás zabijí protože slovo soucit pro ně nic neznamená…
A tohle je další komentář k videu, bože kam ten svět spěje, když lidé takto myslí :
vypatlaný mozky,nevidíte, že podporou černochů ničíte celou afriku ? díky vam je afrika přelidněná, příroda vymírá, jsou tam hladomory, tim jak podporujete černochy způsobujete populační explozi, ale to si vy v te vaší naivitě a stupiditě neuvědomujete

Proč : Anděl plačící před Týnským chrámem, to je obraz který mne dojímá až k slzám.

Proč: Děti nectí a nemilují  své rodiče a prarodiče a chtějí za svou lásku, vždy odměnu.

Proč: Se stávají věci tak zlé až se lidský rozum s tím  nemůže srovnat, už u dětí tak malých, že za normální situace, by zlo  ještě neměli ani znát.

Proč: jsme vůbec schopni, přemýšlet o tom, zda by DĚTI měli být trestně odpovědné, neměl by být potrestán ten kdo  to dopustil.

Proč: Se v dětech nepěstuje, smysl pro přátelství, solidaritu,  pro krásu, rovnováhu, jen se burcují k touze po nesplnitelném a oni to chtějí mít, za každou cenu.

Proč: přežraný, civilizovaný svět dovolí, aby děti v různých  částech světa umírali hlady.

Proč: je tak málo lásky mezi lidmi

Je to více než jeden rok co jsem stvořila tuto stránku, za rok se nenašel jediný člověk který by k tomu měl co dodat, třeba říci není to pravda já přispívám na vzdělání jedné holčičky v Indii a pomáhám finančně na stavbu školy v Africe, ano je mnoho lidí, kteří pomohou a nechlubí se tím, vychovají hodné a slušné děti a nechlubí se tím, ale je třeba dávat za vzor slušné děti a lidi kteří mají charakter a je třeba propagovat dobro.
Ono samo je velice skromné a nenápadné, nestaví se světu na odiv, je nám presentováno samo, zlo propagace špatného ať třeba v dobrém úmyslu, nikomu neprospívá, není to reklama  na ticho, neustále je nám podsouváno co se kde na světě děje špatného, až máme pocit že nic hezkého ani neexistuje, nacházím na internetu mnoho příkladů krásných lidských činů a institucí kterých si vážím, o nichž se mluví málo, mám na svém blogu i odkazy na ně, samozřejmě bez odezvy a to mě bolí.
Mohli by jste říci a co děláš ty nyní, ano burcuji, proti lhostejnosti a tomu že se říká vždyť já sám s tím nic nenadělám.

13 komentářů: „Boží a lidské

    1. Préparer les jeunes à l’empathie est nécessaire ici, à la République tchèque, a perdu toute sensation, ils seront devenus égoïstes, ne pensant qu’à eux-mêmes, il est nécessaire d’éveiller les jeunes! Hows Anna

  1. Aničko, opravdu je to dost choulostivé a citlivé téma. Především si já myslím, že většině těch chudobných chybí základní vzdělání. Dle toho by pak jejich život byl už třeba veden jiným směrem. Pravda je také to, že by potřebovaly ty děti pomoc. Materiální pomoc hlavně na to vzdělání. Já nevím jaké ty máš zkušenosti,ale já si myslím, že hodně nás nevěří, že vše, co se vybere, se odevzdá tam, kam to patří. Lidé by měli být hodnější a hlavně, dobře vychovat ty SVÉ děti, nebo nemám pravdu?

    1. Máš Libuško, dobře jsi mě pochopila, almužna ze žebráka boháče nikdy neudělá, oni a možná i my všichni potřebujeme docela jinou pomoc.

  2. Milá autorko, po návratu z víkendového pobytu v kraji nedaleko Hazmburku, jsem sem vpadl teď poránu. Pořád nestíhám, co bych chtěl, mezi nestíhané patří také větší povědomost o těchto tuze zajímavých stránkách a nevšedních tématech. Komentáře k „Božímu a lidskému“ mi mluví z duše, sám nedokážu teď smysluplně to hluboké téma dalšími slovy rozšířit. Jste pro mne trojicí, které patří můj velký obdiv a respekt! A tady se budu snažit polepšit!

    1. Hezké nedělní odpoledne, můj manžel sedí u sportu a já nemám pocit že bych ho měla donutit přemýšlet o mých problémech, které nosím v hlavě, já se ráda podívám na lidi, kteří přirozeně žijí, orají sejí sklízí i mě to těší, se na ně dívat, nejsme všichni stejní a to je dobře, je mnoho těch které politika nezajímá a to je také dobře, já vás navštívím na vašem blogu a přinesu si dobrou náladu a pohodu, a já zase dávám k dispozici jiné téma, proto to děláme nééé.

  3. Jedno staré přísloví říká, že chceš-li pro své dítě udělat něco malého, dáš mu najíst. A chceš-li pro své dítě udělat něco velkého, naučíš ho lovit. (Tedy, uživit se a být samostatným).
    Myslím, že se to vztahuje na všechno.
    Lidi řeší problémy v Africe, Indii, Jižní Americe. Taky bych jim ráda pomohla, kdyby to bylo v mých silách, a rozhodně ne jen tím, že jim pošlu nějaké peníze na charitu. Obecně známo, že z charitativních příspěvků se velká částka ztrácí neznámo kam.
    Ale u nás máme podobný problém, který se taky neřeší. A to jsou Cikáni, neboli Romové. Dokud se budou uměle vydržovat, nikdy nebudou mít motivaci sami se sebou něco dělat. Tedy ani jejich děti. Proč by se měli obtěžovat vzděláváním? Proč by měli chodit do práce? Vždyť příspěvky, které dostávají, přesahují snad onen proklamovaný průměrný plat, na který zdaleka nedosáhnou mnozí lidé, kteří do práce chodí.
    Proč by se měli starat o úklid, udržování okolí, čistotu? Až svůj domov vybydlí, dostanou nový!
    Rozdíl mezi nimi a lidmi a dětmi v Africe, Indii a jinde je ten, že Romové u nás se mají velmi dobře a přesto budou vyřvávat, jak jsou diskriminovaní.
    Ale odbočila jsem – hlavně jsem chtěla říct, že dokud je budem vydržovat jako bezmocné děti a budem je před vším chránit jako děti, budou se jako děti chovat, a taky se tak chovají. Neví, co je to platit, neví, co je to šetřit, neví, co je to odkládat dětem na vzdělání. A naše vláda dělá všechno pro to, aby to nevěděli dál. Za to počítá s jejich hlasy…
    P.S. děkuji za pěkná slova, co jsem dostala emailem. Vážím si toho.

    1. Nikdo nejsme dokonalý. Jde jen o to přestat nenávidět ty kteří jsou jiní, rasismus je nebezpečná ideologie, slýchám mnoho maminek říkat, nedotýkej se toho psa je cizí a odporný, je to jen takový příklad, jak naučit dítě nenávidět vše co nemáme doma, protože náš pejsek je miláček, mazlíček, zlatíčko, ale ten cizí…………… by mohl být nebezpečný, ono to může někdy být i pravda, ale moje dítě proto nemusí nenávidět všechny psy světa. to je co jsem chtěla hlavně říci, čtu mnoho komentářů, na kdeco, a mám pocit že ti slušní a poctiví lidé mlčí a na jejich úkor se prosazují ti kteří vnutí slušným lidem zášť ke všemu co je jiné a to je velice závažné, ono jde o to jak všichni ti lidé žili a uživili se, nežli k nim dorazila „civilizace“, kmeny nedotčené mají krásné, baculaté, šťastné děti a ti co jsme jim dali takzvanou civilizaci, potištěná trička a samopaly, jak dopadají? Za každou cenu jim chceme vnutit náš způsob života a oni si chtějí žít po svém, nám takzvaně kulturním lidem by se asi moc nelíbilo, přišel-li by někdo k nám domů a učil nás, kde má stát stůl a co máme vařit. Velice dobře to vystihuje Naďa, ale ona říká jinými slovy to co já si myslím, že pozdě je bicha honit a těžce se bude napravovat.

      1. Já si nemyslím, že je to rasismus. Myslím, že spousta lidí si plete rasismus s normálním pocitem nerovnosti. A nemyslím barvy kůže.
        Já se jen zeptám, proč nedostanu nový byt, když mi ten můj vyhoří. Proč mi nezasklí okna na úkor státu, když si ty svoje vysklím. Proč mi odstřihnou elektřinu a uvalí na mě exekuci, když nezaplatím jednu složenku. A proč to někde jde, někdo dostává nové zařízené byty, někdo dostává příspěvky a někdo může žít s elektřinou na černo a bez exekuce… Nebo se to u nás neděje?
        Já chtěla říct to, že charita, když nemá nějakou podstatu, je jen záplata. Že jsem to ukázala i na našem českém problému, ze mě bohužel dělá rasistku, no, nedá se nic dělat, potom jsem rasistka.
        Přesto, když se mě cikánka zeptá, kolik je hodin a její dítě mi zrovna nekrade z tašky mobil, tak jí slušně odpovím…
        Ještě bych si chtěla položit otázku – proč mi nevadí třeba Vietnamci?

  4. I ty mě promiň Naďo mou impertinenci, ono to chce alespoň jednou, dočíst můj článek do konce. Vše co píšeš, je velice dobré a každý tvůj názor je pro mne cenný a vážím si ho, jako názoru vzdělaného a inteligentního člověka s přehledem a děkuji ti za něj.
    Já i rozumím tomu proč se nikdo, jak říkáš nehrne, vlastně ani nestojím o to aby mě třicetkrát byl napsán komentář složený z čtyřech slov opěvující toutýž frází, to co jsem zplodila., stojím o konverzaci s lidmi ne plané řeči.

      1. Čas života je prchavý a krátký.
        Zvažuji vždy a komu že ho dáme.
        Roztává, prchá, jako jinovatky,
        proto se učím, jak se zmenšit, ztišit.,
        jak se stát něčím, jako voda.
        A těm co žízní, tak ji v dlani podat.
        Smutek je daní z radosti a štěstí,
        přez všechny sloty, co v životě máme,
        zvítězit může naše víra,
        že všechny tísně,
        prohry překonáme,
        protože lidská láska neumírá.
        na téma : Milan Dubský

  5. Milá Anno, dáváš moc těžké otázky a proto se do odpovídání na ně nikdo moc nehrne. Těch otázek je moc a jedna složitější než druhá.
    Děti. Jsou to naše děti, které jsme si vychovali a ony teď vychovávají své děti. Doba se stále posunuje jinam, svět našich babiček a matek jsme převzali my, byl úplně jiný a posunuli jsme jej dál, jako jej posunují naše děti a dále jejich děti. Všechno co jsme do výchovy našich dětí poctivě vložili, to se nám vrací. Nejen hmotné statky a vzdělání, ale i citové zázemí. Na děti jejich dětí se vrhla mohutná kupa informací. Jejich svět má tak široké obzory a záběry, že je to pro nás skoro nepochopitelné, že je dokáží vstřebat. Reagují různě, i zle, život se s nimi mazlit nebude. Tolik o dětech ve velmi malinkaté zkratce.
    Utrpení dětí v jiných civilizacích.
    Dětská těžká práce v Brazili, v dolech, na stavbách, napolích atd. možná v Argentině, nevím kde všude. Hladové a nemocné děti v Africe, to všechno způsobili nejen bílí osvětáři, ale také politici a vládci těchto zemí. Jak těm dětem pomoci, je moc složité. Nikoliv lamentací a pláčem, ale konkrétně tak, aby měly možnost se vzdělávat, učit se řemeslům, aby jim někdo práci dal, aby se pokusili sami vytvářet způsob obživy. Jenže to už je pro nás opravdu za hranicí našich možností. Snad jen přispíváním na vzdělání něco dokážeme a zachráníme. Soucit a pláč nic nezmůže, ale jen úplná změna v ve všech civilizacích. Politici a vládci v celém světě musejí chtít, když nechtějí, co pak?
    Tolik k tvým přetěžkým otázkám jak to cítím já a na něž neumím zcela odpovědět.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s