Nevím jestli mám napsat, člověk, jako takový, nebo žena………… Může milovat někoho, po určitou dobu, potom se láska vyvíjí někam dál, určitým směrem k určitému souladu nebo nesouladu, moje láska se zastavila v bodu mládí a žije nekonečně mladá a krásná, nestárne, neopotřebovala se každodenním nošením, tam, v tom bodu, kde rozkvetla, tam kvete a pokvete navždy, protože nezestárne tak jako já, když ho vidím, jsem zase mladá.
S ním jsem jako dívka plakala, když ho Priscilla opustila, nechtěla ho
oklamat s Mike Stonem, to jistě ne, chtěla dát najevo svou lásku k
Elvisovi, tak že ho donutí žárlit a to se jí podařilo tak dokonale, že to
zavinilo skoro rozpad, až dnes ve svém stáří rozumím, jejímu trápení.
S ním se smála, a byla šťastná, když se mu narodila dcera Lisa Marie
Po dvanácti letech neharmonického manželství se tito dva krásní lidé rozcházejí a pro Elvise je to začátek pádu do chaosu slávy, sice prožil ještě několik pochybných lásek, které mu štěstí nepřinesly, já osobně si nejvíce cením, jeho největší lásky a to ke své mamince. Byl nalezen, mrtvý, svou snoubenkou, Ginger Aldenovou. 16.8 1977 , ve svém domě v Gracelandu, kde je dnes jeho muzeum
Neodešel, zůstal navždy mladý a krásný, všemi milovaný
Rok co rok mě příroda udivuje víc a víc, tady u nás na horách se jaro probouzí
pomalu a dlouho, vzpomínám si na rok kdy jsem na prvního Máje, dole v podhůří
obula botičky na vysokém podpatku, oblékla si jarní kabátek a jela na noční,
s tím že budu mít, po směně tři dny volna a ranním autobusem odjedu na hory
za manželem, celou cestu jsem se těšila, na krásné jarní dny odpočinku, ale už v
polovině cesty jsem víděla bílé čisťounké pláně zasněžených kopců a po příjezdu
se brodila v jarních botičkách půlmetrovými závějemi, tři kilometry od autobusové
zastávky, o svátcích a nedělích, autobus do vesnice nezajížděl, v současnosti nejezdí,
pro změnu vůbec, a třeba děti do školy si rodiče každodenně vozí sami, to jsem ale
odbočila od tématu.
Tak třeba jahody jsme si odsud vozili, provokativně je vystavujíce na odiv, jako
Maruška, po návštěvě dvanácti měsíčků a kytice Šeříku vystavená v červnu na
odiv byla také provokací pro zvědavé, rozdíl v tom kdy Krušnohorský pán přírody
mávl kouzelným proutkem a nastolil jaro, byl až třítýdenní.
Voláme jaro a říkáme si proč tak dlouho nejde, ale je to jen naše špatná paměť, jaro
totiž přichází rok od roku dříve a dříve, a tady na horách je to ještě markantnější
nežli dole v podhůří, nemohu uvěřit, že i mě rozkvetli Narcisy a Tulipány mají
poupátka.
To je polovina března a sluníčko má sílu, nebude trvat ani tři dny a bude po sněhua do
dneška se zima neozvala, i když se o svou vládu právala s zarputilostí nebývalou a uměla
zasypat sněhem moje muškáty, už rozkvetlé a nebýval to jev ojedinělý. Chci vám tady ukázat, jev nebývalý, při cestách do Řecka bývalo mojím snem mít rostlinku
která je tam běžným jevem a má tuto barvu květů, jako jsou má písmenka a tak jsem dovezla
větvičku, zasadila ji a ona roste a kvete, jako by byla doma, i když vyndat ji ven, dříve než
odejdou ti tři zlí zmrzlí chlapi, se stále ještě bojím i když kmínek už má pěkný.
V mojí zimní zahrádce je přece jen v bezpečí a teploučku a tak se podívejte na ten boží
zázrak jak mi letos udělala radost, nemohla se asi dočkat léta a tak rozkvetla v dubnu,
i když, a já starý skeptik, musím mít stále to nějaké ale.
V televizi, tom poslu špatných zpráv, jsem slyšela že nad naší drahou zemí českou se vyskytla
ozonová díra, a sluníčko působí zhoubně, já starý blázen, jsem se nechala oklamat, a uvěřila že
je opravdu jaro, vyndala balkonové rostlinky, mladé, rozmazlené, choulostivé ven a sluníčko je
spálilo, jako mráz.
CHRAŇTE své vzácné rostlinky, děti a vnoučátka, své mladé výhonky, před paprsky, které bývali
životodárné a uzdravující, už tomu tak není, místo života mohou tyto paprsky být smrtonosné, pro
mladý jemný organismus, za mého dětství a mládí nebylo nic takového, jako dnes, vše se mění,
bohužel ne k lepšímu.
JE 12.04. NOÓÓ NEJSEM JÁ NĚJAKEJ BLBEJ PROGNOSTIK ???
A nežli jsem to vyfotila bylo celkem po chumelenici, ale byla to vánice, na krok nebylo
vidět, a šup, šup s kytičkama zase dovnitř, taháme to jako kočka koťata, necháme se napálit,
APRÍL, DĚLÁ NA NÁS DLOUHÝ NOS A CHECHTÁ SE NÁM DO OČÍ, A ZASE JSME NALETĚLI !
To jsem zvědavá na zítřek ? posel “ DOBRÝCH SPRÁV “ , předpovídá dvacet cenťáků.
TAK A ZIMA JE ZPÁTKY, JE 13. 04 SNÍH PADÁ CELÝ DEN NEPŘETRŽITĚ, KRUŠNÉ HORY JSOU,
KRUŠNÉ, KRUŠNÉ KRUŠNÉ !!! Kočička Čiko a náš pejsek Pipinka na to koukají jako z jara, a my
také, kočky tedy nevodíme na vodítku, chodí s námi na procházky dobrovolně, a někdy dokonce
všechny čtyři. Po dlouhé době jsme zase zatopili !!!
Anna : prostor 