Je tady nebo ještě není ?
Není.
Moji milí přátelé, datum by tomu odpovídal, to ano, ale všude, tedy u nás na horách,
tam, kam nesvítí sluníčko, celý den, leží ten bílý kůň, kterého na podzim tak srdečně
vítám pro jeho krásnou čistotu, leží a leží a nechce vstát a odejít, a dokud neodejde.
bude zima a moje „STARÉ RACHITICKÉ“ tělo se prostě nemůže dočkat.
A tak tento můj krok, dostat sem jaro násilím, možná neoceníte, ale pochopte prosím,
bolí mě za krkem, také nohy a záda a nemohu stále chodit a odhrabávat sníh kolem
sněženek, vzpínat ruce ke sluníčku a prosit ho ať víc svítí a volat jaro, aby už konečně
bylo.
Kde jsou ty časy, kdy děti zuli botky, ne vždy to bylo proto že je to příjemné, běhat bosky,
v Jeseníku na tomto byla dokonce založen jeden z principů léčby, běhání v ranní rose a
fyzická práce léčí duši, dnes jsem si to dokonce vyzkoušela na sobě a funguje to, tedy
zatím tak že mne bolí celý člověk, srdce vynechává, játra tvrdnou, žaludek se zvedá a mě
samotné také není zrovna dobře a to jsem, zatím nezula ty botky, protože je všude ještě sníh.
Pravda, je to takové to moje jaro, trochu kýčové a komediantské, ale zatím,
to pravé, krásné s kytičkama na louce se sluníčky Pampelišek a pomněnkovou
modří nebe, není, dnes to dokonce vypadalo jako podzim, mlha pošmourno, brrrr,
tak se mě prosím, nedivte, neodsuzujte lehce, neříkejte babka střelená, já se jen
nemohu dočkat jara.
Dnes 21.03 První jarní den, a skoro to tak vypadalo, sluníčko se usmívalo, i trošku,
mrška hřálo, a pokud by se vám to zdálo málo, tak tady dole, je odkaz na radost,
ze života, od malířky, která ji umí dávat.
http://www.galerie-podebrady.cz/galerie_krajinky.htm
Anna : prostor 