Děti ?

DNES JSEM ČETLA KOMENTÁŘE, JAK ŽÍT MŮŽEME LI, ČI NEMŮŽEME MÍT DĚTI.
Já stará žena, to snad ani nechci komentovat, když slyším o množství potratů, vyvolaných
nebo přirozených, o ženách které, nechtějí mít děti , nebo nemohou mít děti, přemýšlím i o
těch ženách které těhotenství považují za nemoc, a také se tak chovají, i o těch které těhotenství,
jako nemoc prožijí, upoutané
na lůžku obětavě toužící, vidím děti v dětských domovech, nebo
v Africe, jak v deseti letech
drží dítě v ruce samopal. Dnes v době relativního dostatku, svět řeší,
hlavně takové nesmysly, jako jsou silikonová prsa.
Prsa, která by měla být symbolem mateřství.
Vidím matky, která dávají své maličké děti, do rukou manažerů školených a dobře placených,
k tomu, aby z dětí vydolovali výkony, vypěstovali v nich nezdravou ctižádost a vymyli jim mozky.
Co je vlastně prioritou člověka, dítě nežijící v
přebytku není dostatečně hodnotný člověk, jaká
kvalita  čehokoliv je cílem , jaké hodnoty jsou v dnešní době na pořadu dne ? Jaký je řebříček hodnot ?

Dvanáct dětí
Jan Čarek

 

Kořeny lípy
vystupují ze země jako žíly matčiných dlaní,
bosýma nohama prolíná bláto mezi palcem a prsty,
a šelest pospíchajících sukní
proniká chalupou jako blažený vítr.
Dvanáct dětí porodila,
úrodou zachvívalo se tělo její jak osetý strych,
snop ke snopu postavila počet svých plodů,
dvanáct obláčků, dvanáct dětských peřinek,
dvanáct povijanů jak fábory vlaje s koruny jejího stromu.
Každé z nich jinak přicházelo na svět,
každé z nich přihlásilo se v jiný čas
na mezi uprostřed práce –
Co jsem se nabděla u vaší kolíbky, děti,
kolikrát syčíc

odháněla jsem nemoc od hrachoviny hnízd.
Litanii vašich jmen dětských
zpívávala jsem nahlas v nedělním odpoledni,
a jasný potok modrých dětských očí
jak pijící telátko tloukl v břehy mých sukní.
Co jsem se nabílila vašich košil,
dešť vody padá u stavidel,
na slunci rozestřela jsem vaše prádlo,
běličky líbají ve vodě má lýtka.
Chytila jsem pro vás zeleného koníka,
s polí a pastvin
svolávala jsem vás svým čiřikáním
a dlouho do noci k spánku hladívala vaše dětské hlavy
teplé oblázky.
Dvanáct dětí jsem porodila,
snop ke snopu postavila počet svých plodů,
dvanáct obláčků, dvanáct dětských peřinek,
dvanáct povijanů jak fábory vlaje s koruny mého stromu,
panno Maria.

Advertisements

9 thoughts on “Děti ?

  1. Milá Anno, vidím, že nejsem mezi zkušenými ženami tak ojedinělá, když pořád hudruju nad stavem chápání rodičovství a podobně. Doznávám, že jsem budila úžas svou nespokojeností a vývody už před Možného publikací o rodině a protože se to ani v odborných (v přímé práci)kruzích moc nečte nebo nebere v úvahu, tak jsem trochu rebel a křikloun stále.
    Víte, on chybí zatraceně moc mezigenerační přenos v mnoha oblastech. Já zažila velkou vlnu rozvodů v 70.letech a pozorovala, co to dělalo s ostatními, s jejich dětmi a jejich vztahy… Potom jsem jako u vidění slupla studii prof. Trnky o výzkumu mezi dětmi z rozvedených manželství z 60.let(!), kde strašně moc varoval před poškozením dětí a jejich schopností zvládnout rodinný život svého vklastního hnízda. Od toho se odvíjí výchova děcek matkou bez mužského vzoru, syndrom zavrženého rodiče, neznalost a nejistota mladých žen ohledně vlastního mateřství, leccos. Ale to bych Vám tu mohla opisovat své články. 😉

    1. Dobrý večer Witch.
      Věřím ve zdravý rozum, přírodní zákony, a to že každá etapa vývoje lidí má svá úskalí, myslím že trochu strádání, by dnešním mladým lidem usnadnilo rozhodování co je důležité a co není.
      Milá With, ráda bych si něco od vás přečetla, bohužel nějak se k vám nemohu dostat, mimo blogu Sama za kanálem…..

  2. Můj první dojem Vendy,
    byl že jste mladé povrchní děvče, jak se člověk může mýlit, a nemá dát na první dojem, Z vašeho komentáře, je cítit životní zkušenosti, a plně vám dávám za pravdu,( mea culpa, mea maxima culpa, Jsem jenom obyčejná ženská.)
    Protože vy jste vlastně svým komentářem doplnila můj článeček na plnou formu, řekla jste přesně a výstižně to co jsem já, říci nedokázala. Děkuji vám

    1. Děkuji za milou odpověď. Problémy s dětmi osobně nemám, ale vidím a slyším toho hodně, a mám kamarádky, které to zažívají na vlastní kůži… jak problémy s financemi, tak problémy s hledáním práce.

      1. Tyto věci mě již míjejí, vedeme s manželem, tak nenákladný život, že nám stačí velice málo a za to co z toho mála ušetříme, pomáháme přírodě.

  3. Samozřejmě máš,Anno, v lecčems pravdu, ale myslím si, že je přeci jen většina matek s hezkým vztahem ke svým dětem, i když to navenek až tak třeba nevypadá. Taky je jiná doba a i dítě, při kterém matka dělá svoji pracovní kariéru může být šťastné, je to velmi soukromá věc. My jsme byly děti ulice a přesto jsme netrpěly, těšily jsme se ven na kamarády, co jsme se na ulici nahrály. Rodiče jsme viděly až večer. Byly jsme děti dost samostatné. Tedy alespoň ty, které jsem znala.
    Hle, zde rodiče přímo příkladní: http://lucka345.blog.cz/1102/co-dela-vcelar-v-zime

    1. Děkuji vám milá Naďo za návštěvu.
      Můj článeček, se z větší části netýkal žen a mužů, kteří, děti chtějí a mají, ti většinou věnují dětem péči až nadměrnou, jak jste podotkla, o našem dětství.
      Není jistě možné, aby člověk jako takový, byl jen výběrová třída, to je geneticky dáno a bůh ví že je to tak dobře. můj důraz je kladen, hlavně na možnost o tom rozhodovat, zda se děti narodí. Proto jsem přidala báseň J. Čarka, dříve matka vychovala dvanáct dětí a nehleděla na své sobecké zájmy, děti, prostě přišli na svět a byli vychovány, zda dobře nebo ne, je stejné jako dnes. Možnost, rozhodovat o tom zda se děti narodí, dává sice lidem možnost, ovlivnit vhodnost času početí a to je kladný aspekt, ale také vychovává sobce, kteří myslí jen na sebe a od toho se odvíjí vše ostatní, co bychom se starali o své rodiče, my přece děti nechceme a o nás se tím pádem také nikdo nepostará. Proč bychom pohřbívali své blízké, s úctou a náležitým smutkem, BEZ OBŘADU. Prý to stojí moc peněz, někde jsem četla, nemám to ověřeno že v Praze, je to 70%. Kulturnost národa se projevuje hlavně v tradičním způsobu života a u nás je to živý obraz úpadku tradic. vše souvisí se vším milá Naďo.
      Mimo jiné paní Naďo, děkuji za odkaz, pokaždé když zjistím co vše na blogu jde, jsem jako v Jiříkově vidění, do této chvíle jsem si myslela, že přecházet mohu jenom v rámci WordPressu a blogů ve kterých jsem.

      1. Vlastně ani nevím, jak na článek zareagovat. Čemu vlastně patří povzdechnutí? Tomu, že některé ženy děti nechtějí? Nebo že je mít nemůžou? Nebo tomu, že když je mají, vychovávají je špatně? Možná patří všem třem variantám…
        Děti jsou naše budoucnost, ať je to rčení jak chce klišovité, je to pravda. Přesto se současný svět chová tak, jako by děti měly být přítěž. Je to známka, že svět jako takový je přelidněn a proto se projevují určité snahy o zkorigování? Pravda je, že dnes má mladá maminka dost velké potíže. Dítě je drahé. Teď to cynicky převádím na peníze, protože s narozením dítěte a jeho postupným růstem přichází odčerpávání peněz – a kde je brát, když nejsou. Mateřská je směšná a co mě přivádí v úžas, tak že chtějí znovu zavádět jesle, které se tolik odsuzovaly v minulém režimu. Tedy, odložit děti co nejdřív, aby mohla maminka nakvačit do práce. A do jaké práce? Takové, ve které stráví celý den a dostane ani ne polovinu tzv.průměrné mzdy. A pokud je taková maminka samoživitelka, tak aby si vzala ještě vedlejšku…
        Jak se děti vychovají, je v první řadě záležitost rodičů, škola už má jen vedlejší vliv. Ale co mě spíš udivuje, je fakt, že dnešní lhostejní rodiče jsou potomky oněch milujících rodičů, kteří je kdysi vychovávali s láskou, ať jich bylo v rodině pět nebo dvanáct. Když měli takové vzory, proč takoví sami nezůstali a nepředávají to poselství svým potomkům?
        Aničko, úvaha to byla zajímavá, a báseň překrásná. Ale myslím, že problém nebude tak jednoduchý…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s